Laudabile Carmen : Část I., Římská metrika

Versification LANGUAGE ARTS & DISCIPLINES REFERENCE sähkökirjat
Karolinum
2012
EISBN 9788024624877
Obsah; Předmluva; Značky a zkratky; 1 PROZÓDIE; 1.1 Slovní přízvuk; 1.1.1 Penultimové pravidlo; 1.2 Délka slabik; 1.2.1 Muta cum liquida; 1.2.2 Brevis in longo (syllaba brevis in elemento longo); 1.3 Prozodické změny ve skupinách vokálů; 1.3.1 Krácení slabiky.
jambické krácení (tzv. brevis brevians); 1.3.2 Krácení ve skupině vokálů (vocalis ante vocalem corripitur); 1.3.3 Synizese; 1.3.4 Synkopa a anaptyxe; 1.3.5 Distractio; 1.3.6 Hiát, elize/synaloifé a afereze/prodelisio; 1.3.6.1 Hiát; 1.3.6.2 Elize / synaloifé; 1.3.6.3 Afereze / prodelisio; 1.3.6.4 Ponechání hiátu; 1.3.6.5 Logický hiát
1.3.6.6 Metrický hiát1.3.6.7 Prozodický hiát; 2 METRIKA; 2.1 Nejstarší latinský verš.
saturnius; 2.2 Verš.
tvar.
význam; 2.2.1 Verš a rytmický impulz; 2.2.2 Verš a synafie; 2.3 Latinský časoměrný versifikační systém; 2.3.1 Výstavba verše; 2.3.1.1 Nejmenší jednotky.
elementa:; 2.3.1.2 Stopa.
pes; 2.3.1.3 Základní stopy; 2.3.1.4 Metrum.
metron/míra; 2.3.1.5 Úplnost / neúplnost verše; 2.3.1.6 Cézura a diereze; 2.3.1.7 Klauzule; 2.3.1.8 Uspořádání veršů; 2.4 Iktus; 2.4.1 Veršový spád; 2.5 Daktylské verše; 2.5.1 Daktylský hexametr (hexameter dactylicus/heroicus, da6)
2.5.1.1 Klauzule hexametru2.5.1.2 Spondejský verš; 2.5.1.3 Cézury v daktylském hexametru; 2.5.1.4 Typy cézur:; 2.5.1.5 Diereze; 2.5.1.6 Přehledné schéma veršových předělů v hexametru; 2.5.2 Pentametr (pentameter, da5); 2.5.3 Daktylský tetrametr (tetrameter acatalecticus / v. alcmanicus, da4); 2.5.4 Hemiepes; 2.6 Jambické verše; 2.6.1 Specifická pravidla.
leges; 2.6.2 Jambické veršové formy; 2.6.2.1 Jambická dipodie (monometer iambicus, ia); 2.6.2.2 Akatalektický jambický kvaternár / dimetr (quaternarius / dimeter, acatalecticus, ia4)
2.6.2.3 Katalektický kvaternár (quaternarius catalecticus, ia 4c)2.6.2.4 Senár (senarius, ia6); 2.6.2.5 Septenár (v. septenarius /iambicus/, ia7); 2.6.2.6 Jambický tetrametr akatalektický / oktonár (octonarius iambicus acatalecticus, ia8); 2.6.2.7 Jambický trimetr akatalektický (trimeter acatalecticus, iat); 2.6.2.8 Jambický trimetr katalektický (trimeter catalecticus, iatc); 2.6.2.9 Jambický trimetr "kulhavý".
(trimeter choliambicus / scazon, iach/ iats); 2.7 Trochejské verše; 2.7.1 Trochejská dipodie (monometer trochaicus, tr2)
2.7.2 Trochejská tripodie, tzv. ityfalik.
(ithyphalicus, ith)2.7.3 Trochejský kvaternár (quaternarius trochaicus); 2.7.3.1 Forma akatalektická.
(quaternarius trochaicus acatalecticus, tr4); 2.7.3.2 Forma katalektická.
katalektický trochejský dimetr (dimeter t. catalecticus, tr4c); 2.7.4 Septenár (septenarius trochaicus, tr7); 2.7.5 Trochejský "kulhavý" tetrametr (tetrameter t..
scazon); 2.7.6 Trochejský oktonár (octonarius trochaicus acatalecticus, tr8); 2.8 Anapestické verše; 2.8.1 Akatalektická dipodie (dipodia anapaestica acatalectica, an2)
Tato monografie je koncipována jako pomucka pro vysokoškolské studenty, ucitele a další zájemce, kterí hledají poucení o rímské metrice. V první cásti seznamuje ctenáre s hlavními prozodickými zásadami, v cásti druhé pak se všemi duležitejšími veršovými a strofickými útvary. Ke všem uvádeným pravidlum a veršovým útvarum jsou zarazeny cetné príklady, a to v textové i metrické (grafické) podobe.Vzhledem k tomu, že se soucasný odborný zájem i vysokoškolské studium zamerují nejen na díla klasického období, ale i na básnická díla období okrajových, jsou u jednotlivých veršových rozmeru voleny príkl.
jambické krácení (tzv. brevis brevians); 1.3.2 Krácení ve skupině vokálů (vocalis ante vocalem corripitur); 1.3.3 Synizese; 1.3.4 Synkopa a anaptyxe; 1.3.5 Distractio; 1.3.6 Hiát, elize/synaloifé a afereze/prodelisio; 1.3.6.1 Hiát; 1.3.6.2 Elize / synaloifé; 1.3.6.3 Afereze / prodelisio; 1.3.6.4 Ponechání hiátu; 1.3.6.5 Logický hiát
1.3.6.6 Metrický hiát1.3.6.7 Prozodický hiát; 2 METRIKA; 2.1 Nejstarší latinský verš.
saturnius; 2.2 Verš.
tvar.
význam; 2.2.1 Verš a rytmický impulz; 2.2.2 Verš a synafie; 2.3 Latinský časoměrný versifikační systém; 2.3.1 Výstavba verše; 2.3.1.1 Nejmenší jednotky.
elementa:; 2.3.1.2 Stopa.
pes; 2.3.1.3 Základní stopy; 2.3.1.4 Metrum.
metron/míra; 2.3.1.5 Úplnost / neúplnost verše; 2.3.1.6 Cézura a diereze; 2.3.1.7 Klauzule; 2.3.1.8 Uspořádání veršů; 2.4 Iktus; 2.4.1 Veršový spád; 2.5 Daktylské verše; 2.5.1 Daktylský hexametr (hexameter dactylicus/heroicus, da6)
2.5.1.1 Klauzule hexametru2.5.1.2 Spondejský verš; 2.5.1.3 Cézury v daktylském hexametru; 2.5.1.4 Typy cézur:; 2.5.1.5 Diereze; 2.5.1.6 Přehledné schéma veršových předělů v hexametru; 2.5.2 Pentametr (pentameter, da5); 2.5.3 Daktylský tetrametr (tetrameter acatalecticus / v. alcmanicus, da4); 2.5.4 Hemiepes; 2.6 Jambické verše; 2.6.1 Specifická pravidla.
leges; 2.6.2 Jambické veršové formy; 2.6.2.1 Jambická dipodie (monometer iambicus, ia); 2.6.2.2 Akatalektický jambický kvaternár / dimetr (quaternarius / dimeter, acatalecticus, ia4)
2.6.2.3 Katalektický kvaternár (quaternarius catalecticus, ia 4c)2.6.2.4 Senár (senarius, ia6); 2.6.2.5 Septenár (v. septenarius /iambicus/, ia7); 2.6.2.6 Jambický tetrametr akatalektický / oktonár (octonarius iambicus acatalecticus, ia8); 2.6.2.7 Jambický trimetr akatalektický (trimeter acatalecticus, iat); 2.6.2.8 Jambický trimetr katalektický (trimeter catalecticus, iatc); 2.6.2.9 Jambický trimetr "kulhavý".
(trimeter choliambicus / scazon, iach/ iats); 2.7 Trochejské verše; 2.7.1 Trochejská dipodie (monometer trochaicus, tr2)
2.7.2 Trochejská tripodie, tzv. ityfalik.
(ithyphalicus, ith)2.7.3 Trochejský kvaternár (quaternarius trochaicus); 2.7.3.1 Forma akatalektická.
(quaternarius trochaicus acatalecticus, tr4); 2.7.3.2 Forma katalektická.
katalektický trochejský dimetr (dimeter t. catalecticus, tr4c); 2.7.4 Septenár (septenarius trochaicus, tr7); 2.7.5 Trochejský "kulhavý" tetrametr (tetrameter t..
scazon); 2.7.6 Trochejský oktonár (octonarius trochaicus acatalecticus, tr8); 2.8 Anapestické verše; 2.8.1 Akatalektická dipodie (dipodia anapaestica acatalectica, an2)
Tato monografie je koncipována jako pomucka pro vysokoškolské studenty, ucitele a další zájemce, kterí hledají poucení o rímské metrice. V první cásti seznamuje ctenáre s hlavními prozodickými zásadami, v cásti druhé pak se všemi duležitejšími veršovými a strofickými útvary. Ke všem uvádeným pravidlum a veršovým útvarum jsou zarazeny cetné príklady, a to v textové i metrické (grafické) podobe.Vzhledem k tomu, že se soucasný odborný zájem i vysokoškolské studium zamerují nejen na díla klasického období, ale i na básnická díla období okrajových, jsou u jednotlivých veršových rozmeru voleny príkl.
